Homérova Iliada (shrnutí a analýza)

Iliada je epická báseň, která vypráví o obléhání města Tróje Achájci, kteří se snažili zachránit Helenu, manželku krále Meneláa, kterou unesl trojský princ Paris. Na základě této události vypukne válka mezi Achájci a Trójany.

Báseň se skládá z 24 kantos, v nichž jsou vylíčeny různé události, k nimž došlo během posledního roku trojské války, která trvala deset let.

Dílo začíná zuřivostí Achillea, řeckého bojovníka, který se rozhodl zůstat stranou poté, co se rozhněval na Agamemnóna, vůdce achajského vojska, který mu ukradl služebnou Briseidu.

Iliada společně s Odyssey Obě představují kompilaci tradičních textů, které byly po staletí ústně předávány básníky.

Shrnutí Iliady

Píseň 1: Mor a cholera

Devět let po začátku trojské války, válečného konfliktu mezi Achajci a Trójany, vypukne v achajském táboře mor.

Věštec Calcante prohlásí, že nemoc zůstane, pokud Agamemnón nevydá Kriseidu svému otci Crisovi.

Když Agamemnón vydá svého sluhu, unese Achillovu služebnici Briseidu, čímž vyvolá Achillův hněv.

Achilles se pak rozhodne z tábora odejít a Zeus jeho rozhodnutí podpoří.

Píseň 2: Agamemnonův sen a Skotsko

Zeus pošle Agamemnonovi ve snu zprávu, v níž ho varuje, že musí pokračovat v dobývání Tróje.

Agamemnón se rozhodne poslat obyvatelstvo do jejich domovů. Odchod obyvatelstva však skončí, když se Agamemnón připravuje na válku a začne vyjmenovávat různá plavidla, která má k dispozici pro boj.

Píseň 3: Přísahy a Helen na zdi

Trójané a Achajci se střetnou v bitvě. Paris vyzve Menelaa na souboj v singlu. Souboji zatím přihlíží Helena, která je považována za odměnu pro vítěze.

Když se Menelaos chystá zabít Parida, objeví se Afrodita, jeho matka, aby ho zachránila.

Píseň 4: Porušení přísahy a hledání vojáků

Bohové se shromáždí a Zeus chce válku ukončit. Rozhodnou se však, že konflikt musí pokračovat. Athéna sestoupí v přestrojení na zem a vyzve Pandora, aby vystřelil šíp na Menelaa.

Příměří končí, když Agamemnón zjistí, co se stalo, a rozhodne se povzbudit své vojáky k pokračování války. Poté se obě armády střetnou na bitevním poli.

Píseň 5: Diomédovo vedení

Athéna radí Diomédovi a předává mu hněv a odvahu k boji.

Pandaro zase zraní Dioméda šípem, ale Athéna mu přijde na pomoc a podaří se jí ho uzdravit. Poté ho varuje, aby se vyhýbal útokům na ostatní bohy, pokud se nesetká s Afroditou.

Nakonec Diomédes napadne Aenea, syna Afrodity.

Píseň 6: Hektor a Andromaque

Válka pokračuje i bez pomoci bohů a Achajci hrají nad Trójany ve svůj prospěch.

Trójský princ Helenus požádá Hektora, aby se vydal do Tróje a nařídil své matce, aby šla s ostatními trojskými ženami do chrámu bohyně Athény a přinesla jí oběť, aby se nad nimi během války smilovala.

Mezitím se na bitevním poli setkají Diomédes a Glaukó a na znamení úcty si vymění zbroj.

Heitor řekne svému bratrovi Parisovi, aby se zúčastnil bitvy. Později se setká s jeho ženou Andromachou, která bezútěšně pláče ze strachu, že ve válce ztratí manžela.

Roh 7: Bitva na zdi

Hektor se chce postavit Achajcům a vyzve jednoho z nich na souboj. Je vybrán Ájax Telamonius, který se mu postaví. Bitva se protáhne až do soumraku, kdy bojovníci uzavřou příměří.

Nestor mezitím nařídí Achajcům postavit zeď na ochranu jejich tábora a využije příležitosti ke zpopelnění těl. Kromě toho Trójané zvažují, zda vydat Helenu.

Píseň 8: Bitva přerušena

Zeus zakazuje bohům pomáhat Achajcům a Trójanům ve válce. Athéna důrazně protestuje a žádá, aby božstva směla mužům během bitvy radit, i když do ní nemohou zasahovat.

Pak Zeus sešle blesk a Achájci prchají. Nestor však nedokáže utéct a jeden z jeho koní umírá.

Agamemnón žádá Dia o pomoc a ten prospívá achajským vojskům. Héra a Athéna sestoupí z Olympu, aby Řekům pomohly, ale Iris jim v tom zabrání.

Roh 9: Velvyslanectví u Achilla

Agamemnón svolá své muže a navrhne jim, aby opustili válku a vrátili se domů. Diomédes jeho rozhodnutí kritizuje a varuje ho, že bude pokračovat v boji.

Nestor pak Agamemnonovi poradí, aby se Achilleovi omluvil, a Achilles mu slíbí, že mu vrátí ženu, nicméně Achilles se velmi urazí a odpuštění nepřijme.

Píseň 10: Příběh Dolona

Agamemnón a Menelaos se rozhodnou vyzvídat v trojském táboře, a tak jsou Diomédes a Odysseus pověřeni vedením mise.

Hektor se také rozhodne poslat Dolona, aby dohlédl na Achajce, ale je zadržen Diomédem a Odysseem, kteří ho vyslýchají a žádají informace.

Diomédes a Odysseus odhalí plán Trójanů a rozhodnou se vyvraždit thrácké vojáky a jejich krále Resa, kteří se chystali Trójanům ve válce pomoci.

Píseň 11: Příběh o Agamemnonovi

Bitva pokračuje. Agamemnón se jí účastní, vyniká a zabíjí mnoho Trójanů.

Zeus varuje Hektora, že pokud se jim podaří zranit Agamemnóna, zvítězí Trójané, a tak je Agamemnón zraněn a Trójané převezmou kontrolu nad bitvou.

Achilles, který odmítá bojovat, mezitím pošle Patrokla, aby zjistil, jak se bitva vyvíjí.

Roh 12: Bitva na zdi

Trójané zahajují útok v těsné blízkosti achájské hradby.

Héctor hodí kámen a podaří se mu prorazit dveře ve zdi, čímž otevře cestu Trójanům, kteří vniknou do nepřátelského tábora a srovnají se zemí vše, co jim stojí v cestě.

Roh 13: Bitva s loděmi

Bitva pokračuje. Poseidón radí Achajcům, aby se bránili trojským útokům. Hektor v konfliktu nadále vítězí a postupuje s převahou.

Píseň 14: Diova lest

Héra oklame Dia a uspí ho. Mezitím se Agamemnón chystá znovu vzdát a Poseidón pomáhá Achajcům v boji.

Na oplátku Ajax zaútočí na Hektora, který je zraněn a musí se stáhnout z bitvy. Poté se Achajcům podaří získat zpět svůj náskok.

Roh 15: Nová ofenzíva lodí

Zeus se probudí a rozzlobí se na Héru. Navíc ji ujistí, že Trójané bitvu vyhrají, pokud se Achilles nevrátí do boje.

Zeus tak dodává sílu Hektorovi a Trójanům, kterým se podaří dostat se k achajským lodím a zvýšit své postavení v bitvě.

Píseň 16: Patroklova akce

Hektor spálí achajské lodě. Mezitím Patroklos vyhledá Achilleovu pomoc a požádá ho o zbraně, aby mohl Řekům pomoci.

Patroklos tedy přijíždí do bitvy v Achillově zbroji a podaří se mu vyděsit Trójany, kteří si ho spletou a utečou.

Poté Apollón pomáhá Trójanům a napadá Patrokla zezadu. Nakonec umírá rukou Hektora.

Píseň 17: Dobytí Meneláa

Řekové pomstí Patroklovu smrt a bojují. Mezitím chtějí Trójané získat Achillovu zbroj, kterou jim ukradne Hektor.

Nakonec se Řekům podaří dostat Patroklovo tělo zpět na své lodě.

Koutek 18: Výroba zbraní

Antiochos informuje Achilla o smrti jeho přítele Patrokla, a tak se Achilles rozhodne pomstít jeho smrt a postavit se Hektorovi.

Trójané se scházejí a radí se, jak pokračovat v bitvě. Zatímco někteří se chtějí chránit za hradbami Tróje, Hektor hodlá bojovat pod širým nebem.

Na druhé straně Achillova matka Thetis získá od boha ohně Héfaista novou zbroj pro svého syna.

Píseň 19: Achilles uklidňuje svůj hněv

Achilles se připravuje k boji v nové zbroji, kterou mu poskytla jeho matka. Ještě předtím však uzavře mír s Agamemnonem, který mu vrátí jeho služebnou Briseidu a další dary.

Píseň 20: Boj bohů

Zeus zjistí, že se Achilles vrátil do boje, a dovolí bohům zasáhnout a pomoci té straně, které dávají přednost.

Achilles bojuje na bitevním poli a zanechává na své cestě mnoho mrtvých. Setkává se také s Aeneem a napadá ho. Nakonec se Poseidonovi podaří zachránit Aeneův život.

Píseň 21: Bitva u řeky

Achilles nemilosrdně zabíjí všechny Trójany, kteří mu zkříží cestu.

Bůh řeky Scamander se rozzuří a žádá Achilla, aby přestal zabíjet lidi. Tváří v tvář Achillovu odmítnutí ho bůh obklopí svými vodami a Héra ho běží zachránit.

Navíc bohové bojují mezi sebou, někteří brání Trójany a jiní Achajce.

Priam nařídí otevřít brány města a Apollónovi se podaří dostat Achilla od trojských hradeb.

Píseň 22: Hektorova smrt

Bitva mezi Hektorem a Achillem se odehrává kolem městských hradeb. Achilles napadne Hektora a ten se snaží uniknout.

V závěrečném souboji je Hektor zabit Achilleem, který jeho mrtvolu přiváže k bojovému vozu a objíždí město.

Píseň 23: Hry na počest Patrokla

Achájci uspořádají pohřeb na Patroklovu počest. Během něj se zesnulý zjeví svému příteli Achilleovi a žádá, aby jeho tělo bylo pohřbeno a on mohl spočinout v zemi mrtvých.

Nakonec se na jeho počest konají hry, mimo jiné automobilové závody, zápas, hod závažím.

Píseň 24: Záchrana Hectora

Priam jde do Achilleova tábora a žádá ho, aby vrátil Hektorovo tělo Trójanům.

Oba oplakávají své ztráty a Achilles nakonec vydá Hektorovo tělo. Navíc přijme jedenáctidenní příměří, aby Trójané mohli oslavit Hektorův pohřeb, po němž budou Achilles a Trójané znovu bojovat.

Hektorovo tělo nakonec dorazí do Tróje, kde se koná pohřeb na jeho počest.

Analýza Iliada

Struktura

A Iliada je báseň rozdělená do 24 kantů s 15693 hexametrickými verši, což je metrická forma vlastní klasické řecké a latinské literatuře.

Vševědoucí vyprávění

Na adrese Iliada Vypravěč je typu vševědoucího, protože objektivně podává zprávy o skutečnostech, které s ním nesouvisejí, tj. omezuje se na popisování toho, co se děje, ve třetí osobě.

Homérova řečtina

Varianta řečtiny, kterou Homér používá v Iliada je známá jako "homérská řečtina". V tomto eposu je použit umělý jazyk, protože neexistuje žádný dialekt z určité doby nebo oblasti, který by se podobal tomu, který je použit v této básni.

Témata

Jedná se o text vojenského typu, v němž je zdůrazňována statečnost a síla. Představuje také pesimistické pojetí člověka, vnímaného jako nešťastnou bytost, která nemůže uniknout vůli bohů. Báseň začíná Achillovým hněvem a končí Hektorovou smrtí.

Tento epos je navíc nabitý univerzálními tématy, z nichž tato jsou hlavní:

Zuřivost

Hněv je tématem, kolem něhož se konflikt rozvíjí. V prvním canto je vnímán Achillův hněv, pocit vyvolaný jednáním Agamemnóna, který mu odvede služebnou Briseidu. Achilles se poté rozhodne nezúčastnit se války proti Trójanům.

Zpívej, bohyně, o hněvu Achillea Pellida, o hněvu, který způsobil nekonečné škody Achajcům (...)

Válka

Toto téma se objevuje v pozadí celého eposu. V něm nebojují jen hrdinové na bitevním poli, ale do konfliktu zasahují i bohové, aby zvýhodnili jednu či druhou stranu.

Kromě toho Iliada Odhaluje hrůzy války a její vedlejší dopady. To je vidět například na utrpení rodinných příslušníků, kteří vidí, jak jejich blízcí odcházejí nebo umírají ve válce, jako například Andromaca, která se loučí se svým manželem Hektorem spolu se synem.

Andromaché se s pláčem zastavila vedle něj (Hektora), vzala ho za ruku a řekla:

"Jeho statečnost ho zničí. Neměj slitování s tím sladkým dítětem ani se mnou, nešťastnicí, která se brzy stane jeho vdovou."

Čest a hrdost

Achilles, příklad řeckého hrdiny, je v básni představitelem pýchy. Jako hrdina usiluje o zachování své cti a staví ji nad zájmy svých druhů. Když Agamemnón unese jeho služebníka, Achilles cítí, že ztratil svou čest. Jeho arogance ho vede k tomu, že se stáhne z války, a následně je mnoho jeho druhů zabito rukou trojského vojska.

Lidstvo

Většina vyprávěných událostí je krutá. Přesto se objeví okamžik, kdy se objeví soucit. Konec tohoto eposu lze považovat za příklad milosrdenství, příměří mezi dvěma hrdiny patřícími ke dvěma znepřáteleným stranám.

Achilles a Priam si od konfliktu odpočinou, aby oplakali smrt Patrokla a Hektora. Tato skutečnost ukazuje malé gesto lidskosti uprostřed hrůzy.

Vůle bohů a osud

Toto téma souvisí s mocí, kterou mají bohové při vývoji konfliktu a osudu hrdinů.

V některých případech zasahují do války božstva v čele s Diem, která se rozdělí a podporují jednu nebo druhou stranu, nějakým způsobem zasahují i do neštěstí hrdinů. Athéna například zasáhne, aby Achilles nezabil Agamemnóna, a při jiné příležitosti Afrodita zachrání Aenea, když se chystá zemřít rukou Diomeda.

Smrt

Smrt je přítomna v celém eposu. Hrdinové nejsou nesmrtelní. Mohou být nepřemožitelní jako Achilles, ale nikdo z nich nemůže uniknout smrti.

Podle Glaukéových slov, když čelí Diomédovi, je život smrtelníků přirovnáván k listí, které odnáší vítr:

Vítr rozhazuje listí na zem a les, který se oživuje, vytváří další, když přichází jaro: stejně tak se rodí lidská generace a další trpí.

Postavy

Na adrese Iliada Je tu spousta postav bez psychologické hloubky, uprostřed děje, který se odehrává bez přestávky, kde převládají popisy, výčty a opakování.

Postavy tohoto eposu lze rozdělit do tří skupin: Achajové, Trójané a bohové.

Vodní

Pod tímto názvem jsou známí Řekové. V rámci této skupiny jsou nejdůležitějšími postavami Achilles, řecký válečník, a Agamemnon, vůdce achajského vojska. S touto skupinou však souvisí i další jména:

• Achilles: Syn Pélea a nymfy Thetis je považován za jednoho z nejlepších achájských bojovníků a jednoho z nejrychlejších, v Homérových básních je znám jako "lehkonohý".
• Agamemnon: je syn mykénského krále Atrea a Aéropy a Menelaův bratr. Je jedním z nejvýznamnějších Achajců a vůdcem řeckého vojska. Několikrát se střetl s Achillem.
• Patroclo: je Mencedův syn a věrný přítel a společník Achilleův. Umírá ve válce během sporu s Hektorem.
• Menelaos: je spartský král a Agamemnónův bratr. Je ústředním bodem, díky němuž vypukne trojská válka, neboť Achajci bojují o svou čest, když je jeho žena Helena unesena trojským princem Paridem.
• Helena: je dcerou Dia a Lédy a manželkou Menelaa. Je popisována jako velmi krásná žena. Její útěk s Parisem do Tróje je spouštěčem války.
• Ajax Veliký: známý také jako Ajante, je synem Telamona a Peribey. Je jedním z nejsilnějších a nejobávanějších Achájců v jeho armádě. Bojuje s Hektorem, kterého při jedné příležitosti téměř zabije.
• Diomédes: je jedním z nejreprezentativnějších a nejmocnějších hrdinů na straně Achajů, který se dokáže úspěšně postavit velkému počtu Trójanů.
• Odysseus nebo Odysseus: je achajský válečník, který vyniká svou lstivostí. Jeho účast nabývá na významu v Odyssei, jejíž děj se soustředí na jeho návrat na Ithaku po válce.
• Néstor: je bojovník achajského vojska, který poskytuje moudrost, protože kvůli svému pokročilému věku nemůže bojovat na frontě.
• Tersites: je achájský bojovník, jehož role v příběhu nevyčnívá. Iliada Homér ho popisuje jako nevychovaného, vulgárního a směšného Řeka.
• Idomeneus: je vnukem krále Mínosa, jednoho z Heleniných nápadníků. Je také jedním z nejstatečnějších vojáků v achajském vojsku během trojské války.
• Phoenix: je jedním z Achillových rádců během války. Je součástí Myrmidonů, kteří během trojské války podporují Achajce.
• Thetis: je Achillova matka a v Iliadě je jejím úkolem chránit svého syna.

Trojské koně

Obyvatelé Tróje, tato skupina bojuje na ochranu města z pověření krále Priama. V této skupině vyniká postava Hektora, přímého nepřítele Achillea poté, co zavinil smrt jeho nejlepšího přítele.

• Héctor : syn krále Priama a královny Hekuby, je další z hlavních postav románu. Iliada Jeho úkolem je zajistit bezpečnost města Tróje až do své smrti rukou Achilla, jednoho z hlavních nepřátel.
• Paris : v mytologii známý také jako Alexandr, je bratrem Hektora. Je také původcem trojské války, protože unesl Helenu, manželku krále Menelaa.
• Priam : je trojský král, otec Hektora a Parida. Jeho věk mu brání zúčastnit se války, nicméně bojuje, aby získal zpět tělo svého syna, když zemře. Za tímto účelem vstoupí do nepřátelského tábora a promluví si s Achillem.
• Andromaca Během války je spolu se svým synem Astianaktem svědkem smrti svého manžela.
• Eneas : je jedním z nejodvážnějších hrdinů trojského vojska. Během války je zraněn Diomédem, přestože se ho podaří zachránit jeho matce Afroditě.
• Casandra : je dcerou krále Priama a Hekuby. její úlohou během války je předpovídat zkázu Tróje a další neštěstí konfliktu, ačkoli jí nikdo nevěří.
• Hekuba : je královna Tróje, manželka Priama a matka Hektora, Kasandry a Parida.
• Astianacte nebo Scamander : je synem Hectora a Andromacy.
• Glauco : je voják z trojské strany. bojuje po boku Hektora a umírá kvůli Áyaxovi Telamoniovi.
• Deifobo : je bratrem Hektora a synem Priama a Hekuby.
• Pandaro : je lučištník, který se účastní války a brání Trójany. Během konfliktu zraní šípem Menelaa, čímž poruší příměří uzavřené mezi oběma stranami.
• Dolon : je synem Eumeda a účastní se války na trojské straně. Je pověřen špionáží v nepřátelském táboře, ale nakonec je zajat Odysseem a Diomédem k výslechu, což vede k jeho smrti.
• Antenor : je rádcem krále Priama.
• Polidamante : je trojský válečník, který má několikrát za úkol dát Hektorovi radu, ačkoli ji Hektor odmítá.
• Euforbo : nezkušený mladý trojský bojovník, který umírá rukou Menelaa.
• Agénor : první Trójané, kteří se postaví Achilleovi, a je zachráněn Apollónem, který rozprostře hustou mlhu, aby odvedl pozornost řeckého vojska.

Bohové

Bohové Olympu ovládají osudy lidí bojujících ve válce a mění běh událostí ve prospěch jedné či druhé strany.

• Zeus : je bohem bohů a hraje klíčovou roli ve válce.
• Afrodita : je bohyní krásy a lásky. během války stojí po boku trojského vojska.
• Hefaistos : je bůh ohně a kovářství, který je zodpovědný za výrobu Achillova brnění a za jeho záchranu před smrtí v bitvě s říčním bohem.
• Vzduch Bůh války, syn Dia a Héry, bojuje za obě strany, nejprve za Achajce a poté za Trójany.
• Artemis Je bohyní lovu, dcerou Dia a Létó a sestrou Apollóna. Během války jedná ve prospěch Trójanů a střetává se s Hérou.
• Hermes : je poslem boha Olympu. během trojské války stojí po boku řeckého vojska.
• Eris Je bohyní chaosu a sváru. Iliada Je sestrou Área a dcerou Dia a Héry.
• Athena : je bohyně moudrosti a války, která stojí na straně Achájců.
• Apollo Syn Dia a Létó, který je zodpovědný za rozšíření moru v achajském táboře.
• Ivy Je také Diovou manželkou a matkou Área a Héfaista.

Homero

Homérova busta v Britském muzeu v Londýně. Foto: public domain

Homér je jméno, které se připisuje autorství díla Iliada a Odyssey O této postavě zahalené tajemstvím se toho ví jen málo, dokonce i o její existenci se stále pochybuje.

Předpokládá se, že Homér žil v 8. století př. n. l., a moderní výzkumy naznačují, že mohl pocházet z jónské koloniální oblasti Malé Asie.

V každém případě jejich díla tvoří základy západní kultury a měla velký vliv na každodenní život antického Řecka. Navíc se jim podařilo překonat a přežít v čase.