Kniha Senhora (Lady) by José de Alencar (summary and full analysis)

Román poprvé vyšel v roce 1875. Paní Kniha je rozdělena do čtyř částí - cena, propuštění, vlastnictví a vykoupení - a jejím ústředním tématem je manželství podle úroků.

Shrnutí práce

Hlavní hrdinka Aurélia Camargo je dcerou chudé švadleny a přeje si provdat se za svého přítele Fernanda Seixase. Ten však Aurélii vymění za Adelaide Amaralovou, bohatou dívku, která by jí zajistila slibnější budoucnost.

Čas plyne a Aurélie osiří a získá po dědečkovi obrovské dědictví. Díky získanému jmění dívka společensky stoupá a začíná být viděna jinýma očima, začínají po ní toužit nápadníci.

Když se Aurélia dozví, že její bývalý přítel je stále svobodný a ve špatné finanční situaci, rozhodne se pomstít za opuštění, které utrpěla, a nabídne mu koupi.

Fernando snáší vtípky své ženy, dokud se mu nepodaří pracovat a shromáždit dostatek peněz, aby pokryl to, co dívka zaměstnala v manželství, a vykoupil si tak "svobodu". Aurélia si všimne Fernandovy změny postoje a manželé se usmíří a nakonec manželství uzavřou.

Čím je zápletka tak zajímavá?

K velkému zvratu v díle dochází proto, že postava Aurélie je představena jako milá, vášnivá a oddaná dívka a po opuštění přítelem se stává chladnou a vypočítavou.

Fernando zase prochází obrácenou cestou: začíná příběh jako sobecký muž, který hledá dobrý domluvený sňatek, a končí ho jako pracovitý muž, který dosáhne vykoupení.

José de Alencar se ve svém románu zabývá přílišným významem, který buržoazní společnost přikládá penězům. Autor zdůrazňuje, jak finanční faktor odsuzuje lidské osudy.

Pokud jde o vyprávění, Paní je vyprávěn ve třetí osobě pozorným vypravěčem. Román je bohatý na scénografické detaily a psychologické popisy postav.

Historické pozadí

Je třeba připomenout brazilský historický kontext, v němž román vyšel: v 19. století se gramotná veřejnost teprve konsolidovala.

V době vydání knihy byl také poměrně častý. Paní Hlavní hrdinka Aurélie však tuto praxi odsuzuje, neboť je vedena pouze a výhradně láskou a dává najevo, že si přeje spojit se ve věčném manželství s někým, ke komu ve skutečnosti chová náklonnost. Román také odsuzuje společnost zdání.

Zde je úryvek z diskuse mezi Aurelií a Fernandem:

Musíte však vědět, že manželství vzniklo jako koupě ženy mužem a ještě v tomto století se v Anglii používalo jako symbol rozvodu, že rozvedenou ženu odvedli na trh a prodali ji kladivem.

Literární proud

Paní je román patřící do brazilského romantismu.

Knihy vzniklé v tomto období mají silný sklon k nacionalismu. José de Alencar se nechal inspirovat Ossianem a Chateaubriandem a naučené prostředky upravil tak, že do nich vnesl doteky místních vlivů. Alencar také investoval do jazyka plného hudebnosti. Takové prostředky byly vyzkoušeny již dříve, Guarani román vydaný před Paní který měl u veřejnosti velký úspěch.

Postavy

Aurelia

Aurélia Camargo je osmnáctiletá teenagerka skromného původu, dcera komorné. Nezávislá a emancipovaná Aurélia změní svůj život poté, co dostane nečekané dědictví po dědečkovi.

Fernando

Fernando Seixas je přítelem Aurélie Camargo v době jejího mládí. Protože dívka neměla prostředky ani majetek, rozhodne se ji mladík, který byl společenským šplhavcem, vyměnit za Adelaide Amaralovou, mladou ženu schopnou nabídnout bohatou budoucnost.

Adelaide

Adelaide Amaralová je milionářská dívka, která se nakonec zasnoubí s Fernandem Seixasem. Chlapec z finančních důvodů opustí Aurélii, aby mohl být s Adelaide, nicméně Adelaide odmítne a vrátí se k Aurélii, když dívka zbohatne.

Paní Firmina

Paní Firmina Mascarenhasová je starší příbuzná, která Aurélii Camargo doprovázela při jejích společenských vystoupeních.

Film Paní

Knihu v roce 1976 adaptoval pro filmové plátno Geraldo Vietri a v hereckém obsazení se objevili Elaine Cristina (hraje hlavní postavu Aurélii) a Paulo Figueiredo (hraje Fernanda Seixase).

Novinka Paní

Televizní stanice Globo Network vysílala v časovém pásmu od 18:00 hodin klasickou adaptaci José de Alencara pro televizi. Román adaptoval Gilberto Braga a jednotlivé kapitoly byly vysílány od 30. června 1975 do 17. října 1975. Celkem bylo natočeno osmdesát epizod v režii Hervala Rossana s Normou Blumovou (v roli Aurélie Camargo) a Cláudiem Marzem (v roliFernando Seixas).

O autorovi José de Alencar

José Martiniano de Alencar se narodil 1. května 1829 v městečku Messejana (dnes patří k Fortaleze). V jedenácti letech se s rodinou přestěhoval do Ria de Janeira, protože jeho otec chtěl dělat politickou kariéru.

Spisovatel, který vystudoval práva, pocházel z velmi zámožné rodiny (jeho otec byl liberální senátor a bratr diplomat). Kromě beletrie se José de Alencar věnoval také politice, řečnictví, žurnalistice, divadelní kritice a právu.

Psal do několika novin, včetně Correio Mercantil a Jornal do Comércio. V roce 1855 byl šéfredaktorem Diário do Rio de Janeiro.

Na základě volby Machada de Assise obsadil křeslo číslo 23 Brazilské akademie literatury.

Ve své politické kariéře patřil ke konzervativní straně, byl zvolen generálním poslancem za Ceará a v letech 1869-1870 zastával funkci ministra spravedlnosti.

Vydal Paní v roce 1875, kdy mu bylo šestačtyřicet let.

Zemřel v Riu de Janeiru poměrně mladý, na tuberkulózu, ve věku 48 let, 12. prosince 1877.

Něco více o historii José de Alencara

Spisovatelův otec, senátor José Martiniano de Alencar, byl kdysi knězem. Po odchodu z kněžského stavu se oženil se svou sestřenicí Anou Josefinou de Alencar, s níž měl děti.

Prarodiče Josého de Alencara z otcovy strany byli José Gonçalves dos Santos, portugalský obchodník, a Bárbara de Alencar, která byla hrdinkou revoluce v roce 1817. Bárbara de Alencar a její syn byli zatčeni v Bahii a obviněni z účasti na revoluci a strávili celkem čtyři roky ve vězení.

Literární kariéra José de Alencara

Spisovatel zahájil svou první literární tvorbu v roce 1856. Později jeho tvorba nabyla na síle a vyzrálosti a seznam publikovaných děl José de Alencara je rozsáhlý:

• Dopisy o konfederaci Tamoios (1856)
• Guarani (1857)
• Pět minut (1857)
• Verso a rubová strana (1857)
• Svatojánská noc (1857)
• Rodinný démon (1858)
• Vdova (1860)
• Křídla anděla (1860)
• Matka (1862)
• Lucíola (1862)
• Synové Tupãovi (1863)
• Scabiosa (citlivé) (1863)
• Diva (1864)
• Iracema (1865)
• Erasmovy dopisy (1865)
• Stříbrné doly (1865)
• Usmíření (1867)
• Gaucho (1870)
• Gazelí noha (1870)
• Kmen ipê (1871)
• Zlaté sny (1872)
• Til (1872)
• O Garatuja (1873)
• Lazarova duše (1873)
• Abecední seznamy (1873)
• Válka jezdců (1873)
• Slib milosti (1873)
• Poustevník Slávy (1873)
• Jak a proč jsem spisovatel (1873)
• V průběhu pera (1874)
• Náš zpěvník (1874)
• Ubirajara (1874)
• Paní (1875)
• Inkarnace (1893)
• Obra completa, Rio de Janeiro: Ed. Aguilar (1959)

Přečtěte si Paní plně

Zajímá vás jedna z největších klasik brazilské literatury? Knihu Senhora si můžete přečíst celou.

Zjistěte více

Kdo se chce dozvědět více o politickém a estetickém přesvědčení Josého de Alencara, může si přečíst esej Jak a proč jsem spisovatel, kterou autor publikoval a která je veřejně přístupná.

Seznamte se také s