Obsah
V řeckém překladu (v originále) věta zní gnōthi seauton (v překladu do portugalštiny "poznej sám sebe").
Modlitba je připisována Sokratovi, Thaléovi z Milétu a Pythagorovi, ale autorství nápisu u vchodu do delfské svatyně (nacházející se v antickém Řecku) je nejasné.
Původ fráze "Poznej sám sebe
Věta "Poznej sám sebe" byla napsána na vstupních dveřích delfského chrámu, aby podnítila přemýšlení starých Řeků.
Chrám se nachází v Řecku ve městě Delfy a původně byl zasvěcen Apollónovi, bohu světla, rozumu a pravého poznání, patronu moudrosti.
Delfská věštírna.
Do latiny byla věta přeložena takto nosce te ipsum a v angličtině poznej sám sebe V závislosti na překladu existují některé varianty, například "zná sám sebe".
Není přesně známo, kdo byl autorem této věty, existují domněnky, že ji pronesl Sokrates, Pythagoras, Hérakleitos nebo dokonce Thalés z Milétu.
Význam fráze "Poznej sám sebe
Modlitba vybízí čtenáře k sebepoznání a zkoumání vlastního nitra, aby se lépe vypořádal sám se sebou a se světem kolem sebe.
Podle filozofa není žádná lidská bytost vědomě schopna jednat špatně; pokud tak činí, je to z pouhé nevědomosti o sobě samé.
Možné výklady tohoto výrazu
"Poznej sám sebe" může mít více výkladů. Může sloužit jako určité varování (ve smyslu opatrnosti a znalosti vlastních hranic) i jako prostá výzva k tomu, abys lépe poznal sám sebe a mohl tak lépe jednat s lidmi kolem sebe.
Někteří říkají, že tato fráze znamená něco, co daleko přesahuje poznání sebe sama. Modlitba může také znamenat "vzpomeň si, kdo jsi", vyvolává vzpomínky na minulost, aby upevnila identitu subjektu.
Dalším možným výkladem je "rozpoznat své místo v kosmu" a pochopit, že jste malou součástí mnohem většího systému, který pracuje s vámi, ale také navzdory vám.
Viz_také: 5 básní k poznání Pabla NerudyMůžeme tedy uvažovat o modlitbě jak s jedinečným individuálním významem, tak s kolektivním konečným cílem.
Celá věta vlastně zní "poznej sám sebe a poznáš vesmír i bohy", čímž filozofie nabývá ještě širšího významu.
Mēdén Ágan : další motto současné svatyně v Delfách
Společně s gnōthi seauton ve svatyni v Delfách, je Mēdén ágan V Protagorovi Platón chválil dvě lakonické nauky přítomné v Delfách.
Tyto dva stručné návody podávají filozofický návod, jak by měli Řekové vést svůj život.
První úvaha ("Poznej sám sebe") může mít více výkladů, zatímco druhá ("Nic nepřeháněj") vede k praktičtějšímu učení: vyhýbej se jakýmkoli neřestem, nestaň se rukojmím návyku.
Sokrates a věštírna
Historie nám říká, že ve starověkém Řecku existovala tradice radit se s věštkyní, aby se člověk dostal k pravdě. Věštkyní bývala žena, které se říkalo sibyla.
Sokrates, známý svou obrovskou moudrostí a považovaný za otce filosofie, se vydal do aténského chrámu, protože chtěl vědět, co je to moudrý člověk a zda se za něj může sám považovat.
Vědma se po obdržení jeho pochybností zeptala: "Co víš?" Sokrates prý odpověděl: "Vím jen to, že nic nevím." Vědma po vyslechnutí pokorné filozofovy odpovědi odvětila: "Sokrates je nejmoudřejší ze všech lidí, protože jako jediný ví, že nic neví."
Sokratova busta.
Viz_také: Kniha Room of Eviction, Carolina Maria de Jesus: shrnutí a analýzaFráze ve filmu Matrice
Ti, kteří viděli první film ságy Matrice , vydaném v červnu 1999, si možná vzpomenete na scénu, v níž se Neo poprvé setkává s věštkyní.
Nea (hraje ho Keanu Reeves) odvede průvodce Morfeus (hraje ho Laurence Fishburne), aby vyslechl věštkyni (Gloria Fosterová). Tam se mu dostane myšlenky "Poznej sám sebe".