Lusiads by Luís de Camões (shrnutí a úplná analýza)

Kniha vydaná v roce 1572 Lusiadi od Camõese je klasikou portugalské literatury.

Dílo je rozděleno do deseti kantos a představuje dlouhou báseň, kterou epický žánr V tomto případě je hlavním tématem Lusiadi je statečnost portugalského lidu při věk velkých plaveb v 16. století.

Souhrn

V Camõesově eposu cílem je opěvovat vlast a historii Portugalska. Camõesovy verše oslavují "činy slavných lidí" Portugalska (I. zpěv) a velebí "slavnou lusitánskou hruď" (I. zpěv).

Cesta za námořní expanzí se stává záminkou pro opěvování portugalské historie.

"Os Lusíadas" má za cíl kolektivní zvěčnění.

Helder Macedo

Lusiadi Báseň také ilustruje dobu a ukazuje neschopnost Evropana, konkrétně Portugalce, vyjít ze sebe a ztotožnit se s Jiným. V básni vidíme Evropana neprostupného pro východní kulturu, neschopného ji pochopit.

Camões ve své epické básni po celou dobu projevuje snahu vyprávět "pravdu", v několika pasážích zdůrazňuje touhu naprosto transparentně vyzpívat události, které považuje za pravdivé: "Pravda, kterou vyprávím, nahá a syrová,/ překonává všechno velkolepé psaní" (Canto V).

Seznamte se s prvními verši básně, které jsou převzaty z prvního kantika:

Zbraně a baroni s označením

na západní lusitánské pláži

Po mořích, po kterých se nikdy předtím neplavilo

Prošli také za Taprobanu,

V těžkých bojích a válkách

Více než slibovala lidská síla,

A mezi vzdálenými lidmi vybudovali

Nové říše, kterou tak sublimovali;

A také nádherné vzpomínky

Z těch králů, kteří rozšiřovali

Víra, říše a bludná země

Afrika a Asie byly zpustošeny,

A ti, kteří statečnými činy

Vycházejí ze zákona smrti osvobozující,

Zpěv budu šířit všude,

Pokud mi pomůže vynalézavost a umění.

První verše oznamují průběh velkých plaveb a směr, kterým se bude epická báseň ubírat. Verše jsou věnovány vzdání holdu portugalskému lidu ti, kteří překonali nebezpečí a války, aby podpořili říši a víru.

Kromě vyprávění o dobytí nového království se Camões již v prvních řádcích zavazuje k vyprávění příběhu, pokud je schopen takové "vynalézavosti a umění".

Kromě vyprávění o genealogii Portugalska a jeho zámořských výbojích báseň opěvuje především portugalský lid.

Obálka prvního vydání Lusiadi .

Analýza Lusiad

Struktura

Epická báseň je rozdělena do deseti kantos. Celkem je v ní 1 102 strof, každá má osm veršů, všechny jsou hrdinské desatero.

Práce má 5 částí:

• Návrh;
• Vzývání;
• Věnování;
• Vyprávění;
• Epilog.

Styl vyprávění

Vyprávění začíná in medias res (Dějiny Portugalska chronologicky vypráví Vasco da Gama králi Melindeovi. Plavba do Indie slouží jako reprezentace všech portugalských plaveb.

Stavba básně je mimořádně zdařilá a opakující se. Hrdina-bojovník je chráněn některými bohy a pronásledován jinými, dokud díky své statečnosti, odvaze a vytrvalosti nepřekoná nástrahy a nepodaří se mu dostat do vzdálené země, kde založí nové království.

Hlavním nepřítelem Portugalců je Bakchus, který cítí žárlivost a závist a je přímo či nepřímo zodpovědný za všechny nástrahy.

Epizoda The Old Man of Restelo

Ačkoli Lusiadi být chvalozpěvem na velké plavby, je ve čtvrtém kancionálu epizoda, která se v básni představuje jako protihlas.

Starý muž z Restela je ten, kdo se ptá a nakonec i nesouhlasí s odjezdem lodí představující ty, kteří zůstali po odchodu mužů za velkým úsilím.

Těžký hlas trochu povznášející,

Abychom na moři slyšeli jasně,

Chci se dozvědět pouze o získaných zkušenostech,

Taková slova vytáhl z odborné truhly:

- "Ó sláva rozkazu, ó marná žádostivost.

Té marnosti, které říkáme Sláva!

O podvodná chuť, která se rozněcuje

Cüa aura populární, jaká je to čest!

Takový trest a taková spravedlnost

Děláš to v marné hrudi, která tě tolik miluje!

Jaká úmrtí, jaká nebezpečí, jaké bouře,

Jaké krutosti v nich zažíváte!

Epizoda Ostrov lásky

Dalším rozporem je přítomnost Ostrova lásky. V IX. kan. mystické místo se objeví uprostřed trasy, kde budou bojovníci odpočívat, obklopen milenci V básni, která opěvuje říši víry, je přítomnost takové pasáže překvapivá:

Ach, jaké hladové polibky v lese,

A jak mimózně zněl ten výkřik!

Jaké něžné pohlazení! Jaký upřímný hněv,

To se v radostném chichotání stalo!

Co ještě tráví ráno a v době spánku,

Ta Venuše s rozkoší rozněžnělá,

Je lepší to vyjádřit, než to posuzovat;

Ale soudí toho, kdo to nedokáže vyjádřit.

O cenzuře

Verše Lusiadi Přestože v době vlády jezuitů narážely na tělesnou lásku a pohanský kult, dostalo se dílo do rukou dominikánského cenzora.

Fráter Bartolomeu Ferreira nejenže nepožadoval velké škrty a úpravy, ale autora pochválil a udělil mu cenu. Camões díky pochvale cenzora dostával ročně patnáct tisíc réisů.

Druhé vydání vyšlo v roce 1584, již s určitou cenzurou. V roce 1840 však ve Španělsku vyšly již dva překlady věrné celému textu.

Zvědavost ohledně složení díla

Věděli jste, že znění Lusiadi trvala déle než 12 let?

Při četbě Camõesovy básně je zřejmé, jak hluboký vliv na autora měl epický žánr, zejména Iliada a Odyssea, tradiční řecké epické básně.

Západní eposy původně opěvovaly velké činy, vítězství dobyvatelského národa, válečná dobrodružství, velké hrdiny v územním prostoru, který ještě nebyl organizován do podoby městské civilizace.

Přečtěte si Lusiadi plně

Je k dispozici zdarma ke stažení v plné klasické verzi Lusiády ve formátu PDF .

Kdo byl Luís de Camões?

Narodil se v roce 1524 nebo 1525, pravděpodobně pocházel z galicijské rodiny a předpokládá se, že se pohyboval jak ve šlechtických centrech, tak v lisabonské bohémě, ale přesto se ocitl mimo okruh vzdělanců, dostal se do problémů a byl zatčen.

Podle Manuela Severima de Faria, Camõesova prvního životopisce, byl básník v roce 1556 zatčen v Goa indickým guvernérem. Brzy poté byl vyhoštěn do Číny. Lusiadi je zde zmínka o "nespravedlivém mandu".

Loď, na níž se Camões nacházel, ztroskotala a podle legendy vyplaval, aby zachránil svůj rukopis. Camões se vrátil do Portugalska v roce 1569.

Camõesův portrét

V roce 1571 dokončil Lusiadi a nabízí ji králi D. Sebastiánovi, čímž získává listinu, která povoluje tisk (za předpokladu, že je podmíněna zvláštní licencí, že dílo projde posouzením inkvizice). V roce 1572, Lusiadi je vytištěn.

Kromě toho, že Camões napsal největší epickou báseň v portugalštině, vytvořil také slavné milostné verše. Napsal báseň Amor é fogo que arde sem se ver.

Camõesův portrét.